Sedm ze 131 pacientů s rakovinou si nevytvořilo vůbec žádné ochranné protilátky proti koronaviru (COVID-19) týdny po podání druhé dávky vakcíny mRNA buď Moderna nebo Pfizer-BioNTech.

Podle výzkumníků z Mays Cancer Center v Texasu a univerzity v Ženevě ve Švýcarsku, dle studie, publikované nedávno v časopise Cancer Cell, která dále uvádí, že pět z těchto sedmi pacientů mělo rakovinu krve.

 Mezitím čtyři další pacienty, kteří dostali chemoterapeutický lék (Rituximab), během šesti měsíců před očkováním také nevyvinuli žádné protilátky proti viru COVID-19. 

Vědci uvedli, že nedostatek protilátek pacientů i po očkování je znepokojující, protože naznačuje, že někteří pacienti s rakovinou, kteří již mají vysoké riziko závažného onemocnění COVID-19, mohou zůstat bez prostředků, jak se chránit. 

"U jiných vakcín a infekčních chorob se ukázalo, že onkologičtí pacienti nevyvinuli tak silnou imunitní odpověď jako běžná populace," řekl Ruben Mesa, hlavní spoluautor studie a výkonný ředitel Cancer Center Mays. 

Proto dává smysl hypotéza, že některé vysoce rizikové skupiny nemusí vyvinout protilátkové reakce proti koronaviru ani po očkování.

U pacientů s rakovinou se po očkování nevytvořily žádné protilátky.

 Studie vychází z předchozí zprávy izraelských vědců, kteří zjistili, že někteří pacienti s rakovinou mohou být i po očkování zranitelní vůči COVID-19. 

V nejnovější studii vědci pozorovali 131 pacientů s rakovinou, kteří byli plně očkováni vakcínami mRNA Moderna nebo Pfizer-BioNTech. 

Účastníci měli střední věk 63 let a 106 z nich mělo solidní rakovinu nebo rakovinu charakterizovanou abnormálním buněčným růstem v "pevných" orgánech, jako jsou prsa nebo prostata. 

Zjištění ukázala, že u sedmi vysoce rizikových pacientů se tři až čtyři týdny po podání druhé dávky vakcíny mRNA nevytvořily žádné ochranné protilátky. 

Vědci také zjistili, že u pacientů s rakovinou krve je menší pravděpodobnost vývoje protilátkové odpovědi na koronavirus. I když ano, odpověď bude pravděpodobně slabší než u ostatních pacientů s rakovinou nebo běžné populace. 

Vědci také zaznamenali trend zahrnující léčbu, kterou pacienti dostávali před očkováním. Zejména u pacientů, kteří dostávali rituximab, monoklonální protilátku obvykle používanou společně s chemoterapií k léčbě rakoviny krve, nedošlo k protilátkové odpovědi. 

Mezitím se u pacientů, kteří byli na chemoterapii, vyvinula "tlumená" protilátková odpověď.

"Jak to souvisí s ochranou proti COVID-19, zatím nevíme," řekl spoluautor studie Dimpy Shah. 

Je však pravděpodobné, že chemoterapeutické léky oslabují imunitní systém pacientů s rakovinou.

Což je myšlenka, která byla předmětem mnoha studií o dlouhodobých nežádoucích účincích chemoterapie. 

Chemoterapii se připisuje snížení míry remise u pacientů s rakovinou. 

Je to však dvojsečný meč, protože mnoho chemoterapeutik zabíjí i zdravé buňky. 

Odborníci teprve začínají chápat nevýhodné a trvalé účinky chemoterapie na více orgánů a orgánových systémů, zejména na krvetvorný a imunitní systém. 

(Související: VAROVÁNÍ: Chemoterapie přispívá k mitochondriální dysfunkci.) 

Podle nedávných studií jsou lidé, kteří přežili rakovinu, náchylnější k virovým a bakteriálním infekcím, jako je nachlazení, chřipka a streptokoková pneumonie. 

U pacientů, kteří přežili rakovinu, se také častěji vyskytnou závažné komplikace způsobené infekcemi, včetně hospitalizace a v extrémních případech úmrtí. 

Navíc obecně pacienti, kteří přežili rakovinu vykazují slabší reakci na vakcíny než lidé, kteří nikdy neměli rakovinu. 

To vše může pramenit z toho, jak chemoterapie negativně ovlivňuje jejich těla a oslabuje jejich imunitní systém. 

Chcete-li se dozvědět více o tom, jak vakcíny COVID-19 nedokážou chránit pacienty s rakovinou a jiné osoby se sníženou imunitou, navštivte Vaccines.news. 

Mezi zdroje patří: DailyMail.co.uk | ScienceDirect.com | ResearchFeatures.com